Zajímavosti o práci kouzelníka

Ženy kouzelnice

Asi jste si už všimli, že většina kouzelníků je mužského pohlaví. Nad tím, proč to tak je, se dá dost polemizovat. Je však možné, že je to kvůli tomu, že toto povolání se vždy nějak dědilo z otce na syna nebo proto, že ženy tato profese nikdy příliš nelákala.

To se však v posledních letech začíná měnit a o profesi kouzelnice se začíná zajímat čím dál tím více žen.

Pokud se rozhodnete navštívit kouzelnickou školu, určitě zde nějakou ženu najdete. Jak již bylo zmíněno, této profesi se nevěnuje příliš mnoho žen, avšak i z těch mála se některé kouzelnice dokázaly proslavit – Juliana Chen, Luna Shimada nebo Tina Lenert.

Mystifikace

Hodně lidí hodnotí kouzelníka podle toho, jak má rychlé ruce. Často polemizuje nebo žertuje o tom, zda je rychlejší jeho ruka nebo oko. Je však pravdou, že u kouzelnických triků nejde soutěž mezi rukama a očima, ale mezi rukama a mozkem. A nutno podotknout, že velice často z tohoto souboje vyjde jako vítěz mozek. Právě na tomto si zakládá většina kouzelníků. Snaží se ovlivnit psychologii diváků. Provádí triky tak, aby divák neměl čas přemýšlet nad tím, jak to kouzelník udělal. Z toho vyplývá, že celá práce kouzelníka a zároveň i jeho úspěch závisí od jeho umění mystifikace.

Frak a cylindr

Frak a cylindr jsou nejtypičtějším oblečením kouzelníka. Tento „kostým“ se začal používat již kolem roku 1850, kdy známý kouzelník Jean Eugène Robert-Houdini dostal nápad přesunout magii z trhu do velkých divadel. Uvědomil si však, že aby toho dosáhl, musí se v první řadě nejprve začít oblékat jako lidé z vyšší vrstvy. A jelikož tehdy muži z vyšší vrstvy nosili frak a cylindr, stal se právě dress-code z těchto dvou částí tolik využívaným i v dnešní době. Magie a kouzla zažily v tomto období něco jako znovuzrození a není tedy záhadou, že mnoho známých kouzelníků pochází právě z tohoto časového období.

Dobré jméno vs. talent

To, že má kouzelník mezi lidmi dobré jméno, však ještě není zárukou kvality. Právě tací kouzelníci, kteří se spoléhají pouze na své jméno a přitom z kouzlení nic moc neumí, nejsou mezi ostatními oblíbení. Mezi všemi kouzelníky se však nachází i ti, kteří si své jméno vybudovali svou pílí a až poté se stali známými. Takoví jsou oblíbení a lidé si je často žádají. Mezi takové kouzelníky patří například David Copperfield.

Kouzelník není čaroděj

Jako poslední bychom uvedli to, že kouzelník není čaroděj. Aby bylo všem jasno, tak kouzelník předvádí kouzla, které mají pobavit obecenstvo a donutit je k zamyšlení, jak bylo triku docíleno. Na druhé straně čaroděj (jak je známo z filmů či pohádek) vytváří kouzla nebo zaklínadla, která vyvolávají něco nadpřirozeného. Možná ještě abrakadabra nebo hokus-pokus – to je všechno, co mají kouzelník a čaroděj společného.

Jak můžete vidět, práce kouzelníka je zajímavá, ale určitě není jednoduchá. Když už třeba náhodou zavítáte na nějaké představení, snažte si ho užít a nesnažte se přemýšlet nad tím, jak kouzelník dané triky udělal. I tak se vám to stejně nikdy nepodaří. Kouzelník ví, co si může dovolit, aby jeho tajemství zůstalo tajemstvím.